Italská neurologická společnost zveřejnila údaje o řadě vědeckých studií, které by měly prokázat, že odpolední odpočinek je pro lidské zdraví prospěšný. Již dříve studie Severozápadní univerzity upozornila na to, že vysoké teploty podporují lidi, aby během dne více spali.
Podle současných poznatků by spánek v odpoledních hodinách poskytoval větší ochranu před příhodami, jako jsou infarkt, mrtvice, ale také srdeční selhání. Ovšem za předpokladu, že "siesta" netrvá déle než půl hodiny.
Pokud by odpolední odpočinek trval déle než půl hodiny, mohlo by naopak dojít k opačnému efektu, který by podporoval zhoršení kognitivní výkonnosti.
Italská neurologická společnost zveřejnila údaje o řadě vědeckých studií, které by měly prokázat, že odpolední odpočinek je pro lidské zdraví prospěšný. Již dříve studie Severozápadní univerzity upozornila na to, že vysoké teploty podporují lidi, aby během dne více spali. Podle současných poznatků by spánek v odpoledních hodinách poskytoval větší ochranu před příhodami, jako jsou infarkt, mrtvice, ale také srdeční selhání. Ovšem za předpokladu, že "siesta" netrvá déle než půl hodiny. Pokud by odpolední odpočinek trval déle než půl hodiny, mohlo by naopak dojít k opačnému efektu, který by podporoval zhoršení kognitivní výkonnosti.
Podle současných údajů je odpolední spánek prospěšný, pokud trvá 5 až 15 minut. Tyto výhody pak pokračují až 1/3 hodiny po spánku.
Podle studie, kterou provedlo "Center for Genomic Medicine" v Bostonu a "Broad Institute" v Cambridge, existuje genetická predispozice k odpolednímu spánku, která je současně spojena s lepším vývojem mozku a nižším rizikem Alzheimerovy choroby.
Podle vědců by pravidelné odpolední spaní mohlo poskytnout určitou ochranu před neurodegenerativními jevy, protože by kompenzovalo nedostatek spánku v noci.
Podle vědců, vzhledem k tomu, že obecný úbytek celkového objemu mozku se pohybuje mezi 0,2 a 0,5 procenta ročně, by nedávná zjištění mohla naznačovat, že ti, kteří odpoledne obvykle spí, by mohli zpomalit stárnutí mozku o 2,6 až 6,5 roku.