ZDRAVÍ
Co dělat při bodnutí včelou, vosou nebo sršněm?
Mnoho lidí alespoň jednou v životě zažije nepříjemnou zkušenost s bodnutím hmyzem, jako jsou včely, vosy a sršni.
Nejčastěji bodají vosy, které jsou při vyrušení agresivnější. Ve většině případů pocítíte pouze bolest (a můžete mít otok) v místě zasaženém žihadlem a jen zřídkakdy se musíte obávat.
Co tedy dělat, když dostanete žihadlo? Pojďme to zjistit. (Zdroj: santagostino.it)
Kousnutí hmyzem, co dělat
Mnoho lidí alespoň jednou v životě zažije nepříjemnou zkušenost s bodnutím hmyzem, jako jsou včely, vosy a sršni. Nejčastěji bodají vosy, které jsou při vyrušení agresivnější. Ve většině případů pocítíte pouze bolest (a můžete mít otok) v místě zasaženém žihadlem a jen zřídkakdy se musíte obávat. Co tedy dělat, když dostanete žihadlo? Pojďme to zjistit. (Zdroj: santagostino.it)
Ve většině případů by se člověk neměl znepokojovat
Ve většině případů bodnutí včelou, vosou nebo sršněm není třeba léčby, protože následky bývají krátkodobé. Bolest, zarudnutí a otok způsobené jedem vstříknutým hmyzem postihují část kůže, která může dosahovat 2 až 4 cm. Pokud se nevyskytnou žádné nežádoucí reakce, není pak téměř žádný důvod k obavám. Stačí postižené místo ledovat nebo použít kortizon či antihistaminika.
Jakékoli závažné nežádoucí účinky
Odhaduje se, že asi u 10 % lidí, které bodnou včely, vosy a sršni, může dojít k závažným reakcím. Mezi ně patří dušnost, nevolnost a zvracení, kopřivka nebo pokles krevního tlaku. V takovém případě může být nutné vyhledat lékaře.
Anafylaktický šok
Nejvýznamnější nežádoucí reakcí při bodnutí hmyzem je bezpochyby anafylaktický šok, tj. silná - a často smrtelná - alergická reakce. Ačkoli se jedná o vzácnou reakci, může vést k mdlobám, zástavě kardiovaskulárního systému, otupělosti, závratím a výraznému poklesu krevního tlaku. V takovém případě je bezpodmínečně nutné navštívit pohotovost.
Když je nutné vyšetřit
Pokud se u vás po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm vyskytly rozsáhlé lokální reakce nebo celková reakce, je vhodné a nutné vyhledat lékaře, abyste mohli s větší jistotou stanovit míru rizika.